SLEPICE JAKO HLAVNÍ SYMBOL VÁNOC

Zamysleli jste se někdy nad tím, co je pro vás ten klíčový, hlavní symbol Vánoc? Je to rodina? Cukroví? Kapr? Koledy nebo Ježíšek? Já to v životě měla různě, tedy v každé etapě života převládalo něco jiného. Jako dítě jsem bažila po dárcích, jako teenager po svátcích bez trapné rodiny, jako dospělá naopak po přítomnosti a péči rodiny, která něco napeče, navaří a usmaží.

Od loňského roku, kdy se nám do života přiřítila slepičí letka, je pro mne SYMBOLEM VÁNOC SLEPICE. Uvědomila jsem si totiž, jak moc ji historie ve Vánočním příběhu opomíjí. Jak je vůbec možné, že si dnes ještě někdo může myslet, že u Ježíška v Betlémě byly ovečky?! Takové malé miminko by ovečka (a nic proti tomuto přežvýkavci) úplně zalehla a udělala z něj svatý obrázek hned na počátku. Jediné zvíře, neoddiskutovatelně předurčené tomu, aby zahřívalo křehký zárodek života, je přece jednoznačně kvočna. Ta sedí a zahřívá vajíčka a přitom je nerozsedne (což se mně už podařilo nesčetněkrát, protože je vždy po vyndání z kurníku položím na lavičku, kterou máme hned vedle a v průběhu mazlení s našimi opeřenými miláčky, rozněžněná zapomenu, že jsem je tam dala a s úlevou, že máme zase co umíchat k večeři, dosednu, abych se pokochala pohledem na spokojené krásky).

Ale dále. Co lepšího a výživnějšího dát ženě, která právě porodila, než silnou slepičí polévku?! Já si na tu svou, poporodní, budu pamatovat navždycky. Byla totiž úplně nejlepší, jakou jsem kdy jedla. Nepochybuji, že i Marii musela dodat sílu na vše, co ji pak se synáčkem čekalo. To ale zdaleka není ve výčtu slepičí účasti na Vánocích všechno. Jestlipak víte, odkud se vzaly kouličky na vánoční stromeček? Že ne?! Opět zcela jasná a neustále přehlížená paralela. O perutích andělů ani nemluvím.

A co koledy?! Co těch bylo změněno pod tlakem lidí, kteří považují slepici za hloupého a nedůstojného tvora. Tak třeba.

Já bych rád k Betlému,

k Ježíšku malému.

Mám doma křepeličku a

pěknou slepičku,

ty mu odvedu.

Bude slepička,

zahřívat Ježíška.

U hlavičky jeho sedávat,

líbezně mu bude kvokávat,

kvo, kvokvo

kvo, kvokvo.

A to jen jedna za všechny. Ale třeba i Tichá noc. Kdo jste byl po celém dni, kdy slepičky švitoří po zahradě, v noci u kurníku víte, jak zní opravdové ticho. Zde nepochybně autor našel inspiraci.

Teď je to na nás, chovatelích a milovnících slepic, abychom vrátili slepici nejen do historie, ale do každé vánoční domácnosti. U nás v Betlémě rozhodně chybět nebude.

Přeji vám krásné slepičí Vánoce a nezapomeňte si pod stromečkem notovat

„Půjdem spolu ke kurníku“.