Slepice pro West Point a NASA   

Když už manželovi nebyla dopřána stavba kurníku jako takového, rozhodl se svůj talent architekta teoretika realizovat aspoň ve všem ostatním. Zatímco já měla plány zavřít našich 5 slepic do kurníku a nechat jim výběh pouze do voliéry 3 × 3 m, dimenzované až na 8 slepic (zelení, buďte v klidu, dle popisu produktu fakt jako nejsem trapič zvířat), můj nejdražší už v té době rozvíjel ve své fantazii plány daleko smělejší. Začalo to nevinným rozšířením výběhu „mimo voliéru“, aby ty chudinky mohly vyzobávat travičku a užít si našeho „anglického“ trávníku. Ti, kdo se o jeho pěstování v našich zeměpisných šířkách někdy pokusili nebo stále pokoušejí, chápou. My se pokoušíme už deset let. Pečlivě zvelebujeme, dvakrát do roka provzdušňujeme, hnojíme ryze přírodními hnojivy, dosypáváme pravidelně travní semeno a poctivě zbavujeme trávník všeho, co by mohlo na jeho povrchu zanechat nějaký nesoulad, který by zaregistroval snad jen Tiger Woods při patování do birdie. Díky tomu se nám podařilo dosáhnout trávníku, který má v sobě pouze 75 % pampelišek a 15 % bodláků. Zbytek jsou UGO (z anglického originálu Unidentified Growing Object). Tedy ideální pro slepičky, které pampelišky milují. „To bys jim přece neodepřela,“ naléhal můj drahý. Ne, jak bych mohla…?! 

A tak se zrodil plán přidaného výběhu na čerstvou trávu. Po mé věcné poznámce a odkazu na kapitolu v chytré knize o chovu slepic, že slepice, ač by to do nich člověk neřekl, létají, a bude tudíž nutné jim tuto činnost minimálně omezit, aby nám po měsíci ještě nějaké zůstaly, byl několik dní klid. Jen mě zaráželo, proč každý večer tráví má drahá polovička u filmů jako Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle, Skála, Tango a Cash nebo Motýlek.

Pak mi to došlo! Z pidi prostůrku, o který jsme se v tu chvíli rozhodli slepicím výběh zvětšit, se stane nejprecizněji zabezpečené místo na této planetě.

Za svůj rýpavý návrh umístit slepice na opuštěný ostrov obehnaný masou oceánu, jako do Alcatrazu, jsem si vysloužila opravdu ošklivý pohled. No nic! Nechala jsem architekta teoretika tvořit. Konečně, kdo si hraje, nezlobí. Jen to dílo musí zvládnout stvořit poměrně rychle, protože slepice dorazí už za dva týdny. Na druhou stranu Bůh dal svět za méně než týden – a to je můj manžel lepší. 

V tu chvíli jsem netušila, že jsem nepodala prst Stvořiteli, ale Luciferovi a s ním i celému peklu. Jak jsem záhy zjistila, naše zahrada s pseudoanglickým trávníkem se během pár dnů měla proměnit v něco, jako jsou West Point a NASA dohromady.

... jak to všechno dopadlo, se dočtete v knize.